O zákazu olova ve sportovním rybaření se hovoří stále častěji, nikdo však neví, jak se věci mají. Nicméně platí: Olovo je kov jedovatý a zátěž životního prostředí jeho „zásluhou“ je neoddiskutovatelná. Avšak nahradit olovo v případě rybářských zátěží a krmítek je celkem problém. Jednou z možností je náhrada olova jiným kovem všude tam, kde to bude jen trochu možné. A to i za cenu, že takové výrobky budou vypadat nezvykle.


Nahradit rybářskou zátěž nějakým nekovem, například betonem či kamenem je obtížné. Zatímco měrná hmotnost olova je 11,3 a třeba železa 7,8, tak u čediče a křemene je to do 2,7, u betonu dokonce jen pod 2,4. Stejně problematický je i skleněný korálek s měrnou hmotností 2,4, navíc hrozí rozbití křehkého skla.

Řešení je na světě

Olověné zátěže u krmítka nahrazujeme železem. Železo ve vodě zkoroduje a nijak životní prostředí nezatíží. Zbývá plastiková trubička. Tento materiál má sice velmi dlouhý „poločas” rozpadu, ale je dokonale inertní a nic se z něj do prostředí neuvolňuje.



Základním předpokladem a filozofií naší firmy je snaha ve smyslu: Ekologie ano, ale ne za vyšší cenu, než bylo dosud běžné. Naše řešení náhrady jedovatého, ale výrobci snadno zpracovatelného olova železem je unikátní. Zátěž ve tvaru bowden vypadá poněkud nezvykle. Na druhou stranu však železnou zátěž bowden je možné černit a na krmítku tedy není nic lesklého. Při té příležitosti upozorňuji na skutečnost, že krmítko by se nemělo lesknout, že by mělo být černé nebo jinak velmi tmavé. Krmítka dodávaná jinými výrobci s lesklou povrchovou úpravou jistě fungují též, ale zjara a na podzim (kdy je už voda čistá, anebo v mělčinách) svým „světlem“ mohou ryby plašit.

Bowden na trubičce nedrží pevně, má větší vnitřní průměr

A to proto, aby bylo dosaženo větší hmotnosti zátěže. Vzniklá dutina ničemu nejenže nevadí, ale chytrý rybář ji využije například zasunutím vatičky (nebo molitanu) namočené v nějakém posilovači a zasunuté do bowdenu. Pinzetu (neboli peán) má každý lovec u sebe, dostatečný výběr tekutých posilovačů ve formě spreje, olejíčku nebo „vodičky” je k dostání v každém obchodě s rybářskými potřebami. Navíc vzduch uzavřený v bowdenu po naplnění krmítka šrotem má svou funkci. O tom ale někdy příště.

Nezvyklost nově pojaté zátěže ve tvaru bowden

Před 11 lety jsme jako první umístili mnou vymyšlenou excentrickou olověnou zátěž mimo péro. A to proto, že se dovnitř tato zátěž nevejde, pokud má účinně bránit stáčení vlasce. Pak totiž musí být mimo střed maximum hmoty zátěže. O objevu excentru a jeho funkci jsem informoval rybářskou veřejnost v Rybářství (5/1997). I toto řešení bylo velice nezvyklé, ale vžilo se. Dnes se nějakou formou excentru zabývá téměř každá firma, která vyrábí pérová krmítka (u jiných krmítek nemá excentr smysl, když nejsou spirální a tedy nekroutí vlasec).



Při této příležitosti si dovolím sdělení. Zatímco objev excentru a umístění zátěže mimo péro na středové trubičce a ani samotný název excentr jsme patentově nechránili, u zátěže bowden již ochrana je.



Podobně jako u excentru se i v tomto případě snažíme, aby neexistovala žádná cenová ani funkční nevýhoda, nýbrž aby se naopak funkce výrobku znásobila. V případě bowdenu lze používat některou z „vůní”, kterých je na trhu dostatek. A tak je možné použít stejnou „vůni” jakou má třeba krmítková směs, anebo naopak jinou, aby se šance rybu přilákat a vyprovokovat k záběru znásobily.



Obava, že by zbytky „krmení“ mohly zůstávat v bowdenu a kvasit, je naprosto nesmyslná. A i kdyby se to stalo? Dříve, než se návnada zkazí, tak uschne a vydrolí se sama ještě před příštím použitím.

Rybářské veřejnosti přejeme bohaté úlovky a příjemné chvíle strávené u našich vod. V životním prostředí, které nám bylo kdysi dáno, které máme jedno jediné a které se snažíme pomocí naší vinuté železné zátěže bowden chránit a aspoň maličko tímto počinem přispět k ochraně přírody.

Závěrem zdůrazňuji, že neexistuje důvod, aby ekokrmítko bylo pro rybáře dražší než to běžné, jak to bohužel bývá u většiny ekologicky šetrných výrobků.